Eurohry Doksy 2013, víceboj šestičlenných družstev

11.09.2013 12:20

10. Jubilejní ročník Eurohry Doksy připadl na poslední víkend v srpnu.

Byla to obrovská "náhoda", že se nám tam podařilo dostat, protože jsem původně prošvihla o pár hodin registraci týmů a dopadli jsme jako 24. náhradníci.Takže naděje na super víkend plný všech možných sportů se rozplynula.No a hleďme, přišel mailík, že pro velký zájem rozšířili startovní listinu na 120 týmů a zbytek jim odpadl, takže jsme se dostali na soupisku :-) Hurááááááá!

Rychle obvolat tým, jak jinak než ve složení Já, Luky, Honzik, Péťa, Marťas a Šárka, no a můžeme začít s rozdělením disciplín.Celkem 17 různých sportů nás čekalo za pouhé dva dny, každý člen se musel zúčastnit alespoň čtyřech z nich.Když jsem to vzala kolem a kolem, na každého z nás vyšlo cca 8 disciplín, abychom to v pohodě zvládli.Těšili jsme se na Inline bruslení, nohejbal, fotbal, tenis, stolní tenis, plážový volejbal, horolezeckou stěnu, kuželky, biatlon, plavání, veslařský trenažér, orientační běh, jízdu na raftu, lanové centrum, lukostřelbu a bungee running.

Bohužel nám před závodem vypadla Šárka pro výron v kotníku, takže jsme celkem na poslední chvíli hledali záskok.Naštěstí se do toho s námi vydala Kačka, známá firma ze Šlápoty :-)

Vyrazili jsme v pátek na pohodičku kolem poledne směr Máchovo jezero a Doksy.Po druhé hodině se scházíme s mojí mamkou a Marťasem a hledáme ubytování v rekreačním areálu Termit, kde bylo centrum dění.Najdeme svojí chatku, jdeme vybalovat, zasedneme na terásku hospůdky a začínáme plánovat taktiku.No bude to všechno asi velká legrace, kluci spolu nikdy nohec ani fotbal nehráli, já naposledy tenis někdy v první třídě, koleno mě nepustí do odrazů na beachi...no jsme tu hlavně proto, abychom si užili spoustu legrace a zkusili si, jak to jde všechno zvládnout :-)

Já a Luky jdeme na obhlídku a potvrdit registraci na náměstí.Velmi příjemná paní organizátorka nás uvítá se slovy: "Á, vy jste ti nováčci!" Co si o tom mám myslet, nevím a necháváme to plavat :-)

Později se již všichni scházíme na válečné poradě.Už jsme si vylosovali i časový rozpis, kdy nás co a kde čeká.Začínáme dnes večer bruslením a hnedka ráno v 7:30 nohejbal.Kluci si zkouší vedle terasy kopnout do balonu a zjišťují, že to bude možná ještě větší katastrofa, než čekali :-)

No nic, už se šeří a Luky se připravuje na svou první disciplínu - Inliny na 1,5km na zámkové dlažbě přímo na náměstí.Atmosféra je výborná, všude mraky lidí a doprovodný program hučí z dálky.Trošku v nás zatrne, když vidíme, jak se začínají připravovat soupeři...vytahují brusle s velkými kolečky, profi dresy, div, že nemají aerodinamické helmy.Po tomto zjištění domlouváme taktiku - hlavně se nezmrzačit.Nechat je všechny ty blázny vyrazit a dojet na pohodu.A tak tomu také bylo.Luky byl rád, že mu neruply nožky a že to ve zdraví dojel :-) Fandíme mu a pro nás je samozřejmě vítěz!

Jdeme na kutě, ať jsme ráno fit!Spalo se příšerně!V chatce vlhko jak v pralese, zima a proleželé postele nás nechaly spát jen v jedné poloze, do které nás vytvarovaly.Snídaně probíhala v hlavní budově a přišlo mi to roztomilé, jak na táboře kdysi.Čaj v barelech a spousta rohlíků a máslíček a tak.Nadlábli jsme se a jdeme se připravit na ty naše nohejbalový borce :-)

Už když přicházíme ke kurtu a vydíme tam soupeře, takové ty klasické hubené dlouhány, jak na nás strečují a jsou celkem nervózní...máme jasno."Neberou to tady všichni nějak moc vážně?" No ano berou!Kluci byli těžce rozsekáni, soupeři si museli myslet, že si z nich evidentně děláme legraci...no bohužel ne :-) Ale zase humor nás nikoho nepřecházel a fandili jsme jak o život!

Další a další disciplíny vypadali v podobném scénáři.Proti nám nastoupila parta borců, kteří se celý rok sehrávají a připravují na Eurohry.Ale jak píši, humor nám nedošel nikde a nikdy jsme se nevzdali úplně bez boje!Já osobně jsem měla ze sebe radost na horolezecké stěně, kde jsme sice byli umístěni opět vzadu, ale i tak si myslím, že šlo o skvělý výkon!Já, Luky a Kačka jsme se střídali ve štafetě.Stěna byla 6m vysoká a limit 15min.Kdo vyleze vícekrát, vyhrává.Celkem jsme se nahoru k tlačítku dostali 40x (i tak to byl poloviční výkon proti vítězům) a byla jsem překvapená, jaké tempo jsme ze sebe dokázali dostat.Kdybychom se nezdržovali přepínáním karabiny, což nám vůbec nešlo, dopadlo by to o dost lépe!Ale tak příště :-)

Taky jsem sama sebe překvapila plaváním, protože nejsem zrovna rychlík a kolenu se moc prsa plavat nechtěly.A navíc byla celkem zima a voda neskutečně ledová.Opět jsme měli štafetu na 200m.První Kačka, v mžiku byla zpět, Luky si to pleskal jak nic a opravdu došla řada i na mě.Díky ledové vodě jsem v podstatě ani první polovinu trasy nevnímala, protože jsem se bránila infarktu a tak se brzy blížil cíl a já to dala za krásných 5 minut.No jasně, naši soupeři - vysekaní triatlonisti by mě asi nepochválili, ale já (bez jakéhokoli tréninku) byla velmi spokojená :-)

A v čem jsem se opravdu cítila nejlépe, byl k mému obrovskému překvapení orientační běh :-) Já, která se s taťkou na houbách dvakrát otočí v lese a neví, kde parkujeme!Tři různě obtížné trasy, tři závodníci.Já, Kačka a Honzik.Kačka je profík, dostala trasu nejtěžší, já střed a na Honzika padla nejjednodušší.3-2-1-start.Dostali jsme do ruky mapu, pan rozhodčí mi ukázal směr a já vylítla jak drak.Koukám do mapky, zapomínám, co vlastně znamenají všechny ty značky (jáma, vývrat, hustoles a tak).To je jedno, mám tu cestičky a hustník, tady to někde musí být.Jééé a první Vánoce přede mnou - kontrola, jupííí :-) Připadám si jak malé děcko, které našlo poklad a řítím se dalším směrem.Je mi úplně jedno, jestli značka je skála nebo kámen nebo cokoli, je to vždycky něco, co je v tom místě ojedinělé.A tak nacházím krásně jednu kontrolu za druhou a letím do cíle v 25. minutě.Až na Agnesku mě nikdo nevítá, fňuk!Skáču na kluky, zabrané do map na stromech."To už jsi tu?Co tu děláš tak brzy?"No nevím, prostě mi to šlo a děsně mě to bavilo!Oči mi září na kilometry a naši soupeři jen kroutí hlavou a myslí si cosi o bláznovi."Dělá, jako by to bylo něco výjimečného!"A bylo!Pro mě určitě :-)

A s takovýmto přístupem jsme se chovali ke všem disciplínám!I když jsme celkově skončili na 113. místě ze 115, myslím, že nikdo si to nemohl užít tak jako my!Takový srandy na stanovištích s nikým jiným nezažili a někdo ty rozhodčí přeci pobavit musel :-)

Celkově to byla asi nejlepší akce, které jsme se doposud zúčastnili!Nepochopím nikdy, jak to organizátoři mohli připravit a vše zkoordinovat, aby to tak neuvěřitelně klapalo!Fakt klobouk dolů!!!Rozhodně nesmíme prošvihnout registraci na příští rok a už teď se moc a moc těšíme.Teď už víme, co od toho čekat, takže přeci jen začneme trošku trénovat!Ale i když budeme zase poslední, stojí to za to!!! :-)

Zpět

Kontakt

FitBox Kladno osobní tréninky
Dr. Vrbenského 33
Kladno
27201

775 05 88 78

maskot fitboxu kladno

Maskot FitBoxu Kladno ÁGNES