Extrémní závod IN-TIME

31.07.2013 12:00

Intime, další nevšední zážitek

Už jste slyšeli o Intime?Dančo, to se Ti určitě bude líbit, to je pro cvoky, jako jste vy :-) Neslyšeli, takže sem s tím!

Dostala jsem první informace, které byly velice strohé.No vychází se na noc někde u Prahy, je to podle filmu Intime a bude to vypadat jako hry OCTO, PES PUTIDUS a tak přece... Pane Bože, co to je pes puti..co? No nic!Film jsme viděli, google mi pomohl vyhledat hry podobné těm divnonázvům a tak proběhla blesková registrace našeho týmu.Jak jinak než ve složení já, Luky a Honzik :-)

Mělo to být jisté putování s mapou, hledání stanovišť s různorodými úkoly.Vzhledem k tomu, že to pořádá skupinka akčních lidiček, převážně z lezců, tak jsme si říkali, že by to mohlo být velice zajímavé.Předpokládaná délka trasy něco kolem 60km mé zmrzačené koleno sice trošku děsila, ale uvidíme! A tak jsme vyrazili, dle prvních instrukcí na místo srazu v Berouně, start ve 20:00.Pořád jsme neměli vůbec tušení, kam se to ženeme, takže napětí gradovalo. Postupně jsme se v kempu shromažďovali s cca 35 tými.Prohlíželi jsme si ostatní závodníky, abychom analyzovali, jestli jsem se náhodou nějak nesekli... Ták!Dostanete plánek, hrací kartu a pustíme vám instruktížní video, kde najdete ve městě zbytek instrukcí.

3-2-1- a jedem.!

Na plátně se zobrazilo úvodní prezentační video závodu.Dalé začali rpoblikávat takové nějaké obrázky a v když se první tým asi po 3 vteřinách rozběhl na trasu, bylo to jako když dostanu ránu do hlavy.Tupě zíraje na další zvedající se tými mě začala pohlcovat panika.Co-co- co to jako má bejt???To už je jako nějaká indicie???Celý náš tým byl na pokraji zhroucení, ale pak nás cosi osvítilo a asi po dvou minutách blikajících obrázků to došlo i nám :-) Takže jsme se vydali směr centrum Berouna, rozdělili si úkoly na třech stanovištích s tím, že se rozejdeme a zase sejdeme na busáku. Po nalezení třech základních rekvizit se nám rozsvítilo a před námi vyvstala úžasná hra o život.Na začátku máte 6 hodin času.Dle mapy najdete stanoviště, na kterých budou různé úkoly.Jsou rozdělené do několika kategorii – logické, vědomostní, manuální a fyzické.Když splníte úkol, dostanete čas navíc.A co je nejdůležitěšjí, musíte přežít 24 hodin.Dalším bodem bude časová brána která se otevírá na určitý čas.Když neprojdete včas, hra pro vás předčasně končí.OK!Jdeme na to!

Super!Jsou tu i fyzické úkoly!Tak to musíme přežít :-)

Vyrážíme směrem k prvním úkolům a narážíme na stanoviště se šifrou.Nějaký kruh s čísílky a poznámkou cosi o králíčkovi...Sakra, tak to bude problém!Šifru házíme do batůžku a shodujeme se, že šifry pro nás budou ztrátou času, že tady se prostě nechytáme.Na dalších stanovištích přichází první úleva, že nejme úplně nejtupější a ža dokážeme vytvořit pomocí lan a smyc dopravník na vodu a zdatně naplňujeme kbelík uprostřed kruhu.Docházíme do štoly, kde pouze se svíčkou sbíráme další indicie a sestavujeme dřevěné hodiny s další šifrou.Za každý úkol nám příbývá časík a začíná nás to opravdu bavit.S mapou obcházíme další zajímavosti, stále tma jak v pytli.Když se vydáváme na další fyzický úkol, do skal, už je to celkem daleko od časové brány, ale pořád to stíháme.Přeci se potom stočíme zpět a ještě si vyzvedneme další bodíky :-)

Luky si poprvé vyzkouší „džeml...něco“ :-) Visí na laně, v každé ruce karabinu, jedna noha ve vzduchu a druhá ve smyčce.No a teď se nátáhni jednou rukou, druhou a přitáhni nohu.Takhle musíš do 10 metrů a pak Tě sputíme.No a dohromady ještě 10x.Ufff!Makačka jak blázen, Lukymu strnul úsměv. Další a další úkoly, provázkové bludiště se zvonečky, šifry a lezení po laně mezi stromy.No paráda!Vůbec mi nepřipadá, že už jsme nachodili 20km a čas neúprosně běží.

Už se musíme vrátit, nebo nestihneme bránu!!!Tak se stočíme!

No jo, jenže když se člověk stojí špatně a nechá se unést touhou po dlaším úkolu, tak to dopadá špatně.Ve vražedném tempu vycházíme z lesa a ocitáme se ve Svatém Jánu.Sakra!Kde to jsme?Jak je to daleko??? I přes šílenou bolest kolene se rozbíhám a letíme dle ukazatelů směr Beroun...to ne, to tak nemělo být!Máme jen 30 minut do brány a před sebou určitě víc jak 8km...Běžím!Brečím!Vztekám se!Nadávám si doblců, jaktože jsme takhle zakufrovali?! No nic, dobháme do nejbližší vesnice a čas nám vypršel :-( Zemřeli jsme :-(

Zavoláme pořadatelům, že jsme skončili, ať si nás odškrtnou.Chjo!Takhle to po....No nic!Trošku si pobrečím a kolem čtvrté hodiny ranní docházíme do kempu a frčíme k domovu.

Byla prostě naše první zkušenost a pro příště už jsme ponaučení až až!