LH 24

18.08.2013 14:08

LH 24, zimní MČR v horském maratonu jednotlivců a extrémní zimní horská štafeta dvojic

Zima nastala a s ní pro nás téměř skončily venkovní aktivity.Zůstal nám běh či procházky, ale na lyže díky koleni nesmím ani pomyslet.I když je mám velice ráda, teda sjezdovky pouze...k běžkám se asi nikdy nedopracuji.

No jo, ale to by nesměl náš kamarád Honzik přijít z další akcí, o které jsme do určité doby neměli ani potuchy :-) LH24, to je běh nebo prostě chůze na Lysou horu a zpět a pořád dokola celých 24 hodin.Kolik ujdeš, tolik ujdeš.Můžeš kdykoli závod ukončit.Závodí buď jednotlivci nebo se může jít štafeta dvojic.Jeden čeká v depu a střídají se po jednom kole.

Jéééé, Beskydy znovu???No tak to neváháme!!!Tentokráte se rozhodnu zaregistrovat i já, protože mě netíží daná trasa z bodu A do nekonečného bodu B.Jeden "okruh" na LH 24 má asi 13km.Takže když dám jen 3 kolečka, budu i tak borec :-) Loňský vítěz jich dal tuším 11...no blázen!

Takže jak jinak, vyrazili jsme v lednu ve složení opět já, Luky a Honzik.Rozhodli jsme se pro cestu na druhý konec republiky vláčkem a dobře jsme udělali.Ve sněhovém marastu se ploužit po D1 na ledovkách a po zdolání závodu jsem si nedovedla představit řídit přes 400km zpět!Sice jsme 3x přestupovali, ale atmosféra byla suprová.Krásně jsme se prochrupli a pustili se do řízků, jako správní Češi :-)

V pátek odpoledne jsme dorazili na místo startu do Ostravice, ubytovali jsme se v místní tělocvičně a přespali do druhého dne.Start byl v 11:00 a i přes mnohem menší počet účastníků oproti B7, Libor Uher nám opět připravil krásné uvítání.Všichni jsme se rozešli za zvuku hasičské sirény, kterou rozezvučil sám pan starosta Ostravice.Tak jdeme na to!

Chci se držet někde vzadu nejlépe, protože mé stále utržené koleno opravdu nepotřebovalo přepálený start.Tak nějak se mi to daří, i když přecijen mě i ten poslední hlouček těžce tlačí před sebou.Docházíme všichni hromadně k rekreačnímu zařízení, kde se evidují všechna ušlá kola pomocí čipů, kde je jediná občerstvovací stanice a kam nám organizátoři převezli všechna zavazadla.Procházíme kolem a vzhůru přímo na Lysou.

A jakože opravdu přímo.Dlouho jsme po cestě opravdu nešli a značka nás celkem brzy donutila uhnout rovnou kolmo nahoru na horu :-) Cestička se zúžila na jednu stopu, předcházet ostatní šlo velice špatně.Ani uhýbat moc nešlo, takže masa lidí mě hrnula v závějích sněhu vražedným tempem vzhůru.Luky a Honzik se mi ztratili někde vpředu, já byla ráda, alespoň jsem si nemohla vyčítat, že je zdržuju.Po několika šíleně příkrých kilometrech, kde už se pomalu vyšlapaly sněhové schody jsme se dostali na širší cestu.Pustila jsem všechny za mnou, vytáhla kameru a začla jsem se kochat prvním krásným výhledem, který se mi před očima otevřel.Vždyť proto jsem se přihlásila!Chci si užít atmosféru závodu, načerpat energii z hor a vtisknout si neopakovatelný zážitek z přírody v Beskydech!

Kousek se šlo po příjemné rovince, což bylo samozřejmě podezřelé.No jasně!Další odbočka vpravo mezi stromky, úzká a ještě celá "křivá".Jedna noha výš, jedna níž, no suprově se pajdalo.Uprostřed tohoto výstupu potkávám blázny na lyžích, kteří šli také nahoru.Hmmm, tak to jsou vážně machři!Po dalším cca kilometru se vyderu ze stromkového porostu a dostávám infarkt při pohledu na samotný vrchol Lysé hory.Závěrečný "kopeček" byl sice jen pár desítek, možná stovek metrů ale sklon svahu byl snad víc jak 45°.No nic, vydávám se vpřed, alespoň se v těch -22°C zahřeju.Připadala jsem si velice komicky, když jsem se klátila, opírajíc se vší vahou o své hůlky.Ale dala jsem to a mohla si tak vychutnat asi nejkrásnější pocit z výhledu na okolí bez mráčků a modré nebe.Prošla jsem kolem kontroly a šupem zase dolů.Bylo mi tak krásně, sama v naprosto nádherné zasněžené přírodě, až mě to donutilo běžet.Potkávám se s Honzíkem, chvilku jdeme a popobíháme spolu.Za další chvilku mi uteče.Připadám si jak zfetováná a celou dobu si zpívám "Já s písničkou jdu jako ptáček!" :-)

Doběhnu do depa, hledám zavazadla a jdu se ubytovat do naší tělocvičny.Najdu plácek, vybalím řízky a s chutí se do nich pustím.Jó ionťáky a tyčinky, to určitě :-) Už v tuto chvíli jsem šťastná za to, že je Luky tak strašně přesolil, protože jsem se krásně vyhla křečím v nohách, na které trpím celkem dost.Nezdržím se dlouho a vyrážím do druhého kola, Honzík zůstává v depu, není mu dobře.V druhém kole už mi do zpěvu tolik není, začíná přituhovat a sníh mrznout.Stoupání mi přijde ještě příkřejší, mé tempo se rovnalo šnečímu a vypadalo tak jako - zapíchnout hole - jeeedna noha - drrrruhááá noha - hole - atd...

Nechtěla jsem propadat psychické panice, vzpomněla jsem si na film "A co Bob?" a dětskými krůčky se drápala k jednomu stromečku, k zatáčce, další dětský krůček ke značce a to mi krásně pomohlo dostat se až na vrchol.Po cestě natáčím krásný západ slunce, uhýbám borcům, kteří už kolem mě BĚŽÍ po několikáté.Cestou dolů už cítím obě kolínka, která se hlásí o odpočinek.Přijde mi sms od Lukyho, že čeká v depu.To už má tři kola???Hmm, borec!

V depu najdu dvě hromádky neštěstí, Honzik úplně KO a Luky v záchvatu křečí."Končíme?", ptá se Luky."Já to přepálil a odrovnal si nohy!"

"To teda nekončíme, já chci přece tři kola!", zavelela jsme vstyk a jde se.Oba se vyhrabali ze spacáků a ne moc nadšeně vyrazili se mnou :-)

Už byla tma a cesta ubíhala ještě pomaleji než předtím.Dětské krůčky mě opět zachránili jako spásná mantra!Pomalým tempem jsem se dostali nahoru a už při prvních pár metrech sestupu po totální ledovce má kolena rezignovala."To ne!!!Tady nahoře!!!" Každý krok se mi stal utrpením, začaly se mi řinout slzy a přemýšlela jsem, jak to jen dolů dojdu.Honzik už se na mě nemohl dívat a s Lukym do mě nacpali proti mé vůli tři ibalginy najednou.Zabralo to a já se nemohla dočkat spacáku a řízků :-)

Dopajdali jsme hromadně do depa, dali si polívku a teplý ionťák.Bohužel mi před občerstvovací stanicí ukradli hole, chjo!Tak snad někomu mé exelky dobře poslouží!Možná to bylo jasné znamení shora, že na další kolečko už nesmím ani pomyslet, hihi!Závod jsme ukončili.

I přes smutek z ukradených holí mi nepopsatelné pocity a nádherná energie z Lysé hory zůstanou už napořád a doufám, že příští rok bude koleček se zdravým kolenem alespoň 5!

Zpět

Kontakt

FitBox Kladno osobní tréninky
Dr. Vrbenského 33
Kladno
27201

775 05 88 78

maskot fitboxu kladno

Maskot FitBoxu Kladno ÁGNES